Mirek zakázal mluvit o politice

V pondělí přibyl na tabuli Pravidla podniku nový bod. Pod Neplivat a nad Šipky na vlastní nebezpečí stálo Mirkovým úhledným písmem: 7. O politice se tu nemluví.

„Proč?“ zeptal se Venca.

„Protože jo.“

Venca to přijal. Vydržel dvanáct minut.

„Mirku, a cena piva je politika?“

Mirek leštil sklenici. „Ne.“

„Ale daň z piva politika je. A daň je v ceně piva. Takže když řeknu, že je pivo drahý, mluvím o politice.“

„Tak neříkej, že je pivo drahý.“

„To je cenzura,“ ozval se Pepa. „A cenzura je politika. Můj švagr říká, že všechno je politika. Proto radši nemluví vůbec.“

„A počasí?“ přidal se Karel. „Počasí je klima a klima je politika. Hele, tenhle je jinej. Zakážeme i počasí a uděláme z hospody první apolitickou zónu ve střední Evropě. Franšíza.“

Bára si to všechno natáčela. „Okej. Zakázat něco je nejlepší marketing, jakej jsem kdy viděla.“

Do deseti večer se štamgasti shodli, že cena piva politika není, ale daň ano. Že fotbal politika není, pokud se nemluví o stadionu. A že počasí je politika jen o víkendu.

Do půlnoci se pohádali, jestli je politika i debata o tom, co je politika. Venca tvrdil, že statisticky z osmdesáti procent. Karel navrhl hlasovat. Pepa namítl, že hlasování je politika, a tudíž zakázané. Hlasovalo se tedy o tom, jestli se smí hlasovat. Dopadlo to dva ku dvěma, protože Pepa hlasoval i za švagra.

Ve středu přinesl Venca tácky s grafy. Ve čtvrtek přišli dva úplně noví hosté. Slyšeli, že se tu nesmí mluvit o politice, a chtěli to probrat. V pátek měl bod sedm dvanáct pododstavců a výjimku pro volby do výboru zahrádkářů.

Byla to nejdelší debata v historii podniku. Předchozí rekord, spor o to, jestli je rajče ovoce, trval jen do úterka.

Mirek to celý týden sledoval a dělal čárky. Za pět dní jich bylo víc než za celý loňský listopad.

V sobotu večer vzal hadr a smazal bod sedm. Pak smazal i všechny ostatní. Na tabuli zůstal jediný řádek, ten nejstarší: Zavíráme ve dvanáct.

„A to není politika?“ zeptal se Venca. „Kdo rozhodl, že ve dvanáct? Proč ne v jednu? To je přece mocenský rozhodnutí.“

Mirek pověsil hadr na pípu a podíval se na hodiny. Bylo dvanáct.

„Zavírací doba není politika,“ řekl. „To je fyzika.“